SALPO s.r.o.

Hlavní výhody anhydritové podlahy

• Samonivelační schopnost: Anhydrit se po vylití sám vyrovná do absolutní roviny, není nutné jej složitě stahovat latí. Dosahujeme rovinnosti cca 2 mm na 2 m délky, což je vynikající výsledek. Povrch je hladký, bez hrbolů – ideální pod pokládku další vrstvy.
• Rychlá pokládka a zatvrdnutí: Lití anhydritové podlahy je velmi rychlé – zkušená posádka zvládne až 1000 m² za den. Potěr velmi rychle tuhne, takže už za 24–48 hodin po vylití je podlaha pochůzná. Plné zatížení je možné zhruba po 4–5 dnech, což je výrazně dříve než u cementové podlahy.
• Minimální smrštění, bez prasklin: Anhydritový potěr při tvrdnutí téměř neobjemově nesmršťuje. Díky tomu v potěru nevzniká pnutí a nepraská ani se nedeformuje. Na rozdíl od betonu není nutné dodatečné ošetřování (kropení či překrývání fólií) během zrání – anhydrit tvrdne bez tvorby trhlin. Velké plochy je možné realizovat bez nebo s minimem dilatačních spár.
• Žádná výztuž: Do anhydritových potěrů se neklade kari síť ani jiná výztuž. Materiál má dostatečnou pevnost v tahu za ohybu (minimálně dvojnásobnou oproti běžnému cementovému potěru), takže vyztužování není potřeba. To urychluje přípravu a eliminuje riziko chyb.
• Vynikající pro podlahové topení: Anhydrit má vysokou tepelnou vodivost. Obteče trubky podlahového topení a dokonale je obalí, takže nedochází k dutinám ani tepelným izolantům okolo trubek. Díky tomu se teplo z trubek předává do podlahy velmi efektivně – topení reaguje rychle a rovnoměrně prohřívá celou plochu. Oproti betonové podlaze lze ušetřit energie, protože topná voda může mít nižší teplotu pro dosažení stejného komfortu.
• Nižší tloušťka vrstvy: Anhydrit umožňuje realizovat podlahu v menší tloušťce než tradiční beton. Minimální tloušťka potěru nad trubkami podlahového topení je cca 35 mm (bez topení ~30 mm), což snižuje celkovou konstrukční výšku podlahy. Úspora tloušťky znamená menší objem materiálu a rychlejší vysychání.
• Rychlé vysychání: Anhydritový potěr sice obsahuje vodu, ale díky možnosti intenzivního vysoušení (větrání, případně vysoušeče) lze relativně rychle snížit vlhkost na požadovanou úroveň. Na rozdíl od cementu se anhydrit může vysoušet aktivně hned po zatuhnutí (např. zapnutím podlahového topení už ~7 dnů od vylití), čímž se zkracuje celkový čas před pokládkou finální krytiny.

Postup realizace anhydritové podlahy

1. Příprava podkladu: Podkladová vrstva (betonová deska nebo strop) se očistí a pokryje separační fólií. Po obvodu se instaluje dilatační okrajový pásek (tlumí rozpínání potěru). Pokud je plánované podlahové topení, rozloží se systém trubek na tepelnou izolaci a důkladně se přichytí.
2. Nivelační značení: Vymezíme si výšku budoucí podlahy pomocí nivelačního přístroje a značek na stěnách nebo instalujeme výškové terčíky, aby litý potěr byl všude ve správné tloušťce.
3. Dovoz a míchání směsi: Na stavbu dopravíme anhydritovou směs autodomíchávačem nebo z mixokretu (mobilní sila). Případně mícháme potěr přímo na místě ze suché směsi. Důležité je dodržet správnou konzistenci – potěr nesmí být příliš řídký ani hustý. Provádí se zkouška rozlivu (tzv. spread test) pro ověření tekutosti.
4. Lití potěru: Pomocí čerpadla začneme směs vylévat do nejvzdálenějšího kouta místnosti a postupně zaplňujeme celý prostor. Potěr se volně rozlije. Pracovníci potěr lehce upravují hliníkovou latí a odvzdušňovacím válečkem (odstranění vzduchových bublin). Místnost za místností se v krátkém čase zalije souvislou vrstvou anhydritu.
5. Zatvrdnutí a dokončení: Během prvního dne potěr zatuhne – je třeba zabránit průvanu a rychlému ochlazení. Jakmile je povrch pochůzný (cca za 1–2 dny), provede se kontrola rovnosti. Do cca 7 dnů proběhne první zbroušení povrchové vrstvy (odstranění tzv. sintru). Poté se podlaha nechá dále vysychat.
6. Předání díla: Po dostatečném vyschnutí (dle tloušťky a podmínek, řádově jednotky týdnů) je anhydritová podlaha připravena pro pokládku finálního povrchu. Zajistíme, že je povrch hladký, čistý a změřená zbytková vlhkost potěru odpovídá normě. Tím je dílo dokončeno a předáno investorovi.

Po vylití anhydritu doporučujeme, jak správně větrat či topit kvůli vysychání. Zákazník od nás také obdrží protokol o pevnosti a rovinnosti potěru (na vyžádání) a případně certifikát kvality směsi od dodavatele.

Kde anhydritovou podlahu (ne)použít

• Interiéry a byty: Ideální volba pro obytné místnosti, chodby, obýváky, kanceláře – zkrátka suché prostory, kde bude podlahové vytápění, je anhydrit téměř vždy nejlepší volbou.
• Koupelny a prádelny: Anhydrit lze použít i v koupelně či kuchyni, tedy v místnostech s občasnou vlhkostí. Musí však být chráněn hydroizolační stěrkou před pokládkou dlažby, aby se k potěru nedostala voda. Pro trvale mokré provozy (sauny, veřejné sprchy) však anhydrit vhodný není.
• Garáže, venkovní plochy: Zde se anhydrit nedoporučuje. Ve vlhku a mrazu by ztrácel pevnost, proto na terasy, balkóny či venkovní dílny volíme raději cementový potěr, který vlhkost snáší lépe.
• Průmyslové objekty: V lehkých provozech (sklady, dílny) lze anhydrit použít, pokud není vystaven trvale vlhku. Pro těžké průmyslové zatížení ale obecně slouží spíše speciální průmyslové betony nebo cementové potěry, kde je požadována vysoká pevnost nebo chemická odolnost.

Často kladené dotazy k anhydritovým podlahám

• Jak rychle anhydrit schne? – Základní tuhnutí proběhne za pár hodin, pochůznost do 2 dnů. Úplné vyschnutí (na nízkou vlhkost) záleží na tloušťce – orientačně 1 cm potěru ~ 1 týden přirozeného vysychání. Lze urychlit větráním a topením.
• Musí se anhydrit brousit? – Ano, po zatvrdnutí se z povrchu odstraní tenká cementová kaše (tzv. film). Lehkým přebroušením zajistíme lepší přilnavost lepidel pro finální vrstvy.
• Co když potřebuji podlahu do garáže? – Do garáže zvolte raději cementový potěr; anhydrit vlhko a mráz nemá rád. Rádi pro vás připravíme i cementovou litou podlahu.

Podrobnější dotazy najdete v sekci dotazy (FAQ)