U tak malého objemu (2 m³) záleží na okolnostech. Pokud je přístup bez problému a máte lidi na ruční rozvoz, asi zvládnete 2 m³ vylít ručně z domíchávače. Ale pokud je to např. do pásů kolem dokola domu, může vám čerpadlo ušetřit dost času a námahy. Ekonomicky – přistavení čerpadla stojí ~1500 Kč + hodinka práce 1400 Kč, celkem cca 3 tisíce. To zvažte vůči času a námaze 3–4 lidí s kolečky. Často nám volají i na takto menší akce, protože se to prostě vyplatí komfortem.

Ano, anhydrit lze použít i v koupelně, pokud je součástí skladby také hydroizolační stěrka pod dlažbou či jinou krytinou. Anhydrit nesmí zůstávat dlouhodobě mokrý nechráněný, ale s vrchní hydroizolací a krytinou funguje dobře i v koupelnách (navíc výborně vede teplo, takže pro vytápěné koupelny ideální). Pro opravdu trvale mokré provozy (veřejné sprchy, sauny) se přesto častěji volí cementový potěr.

Elektrickou přípojku nepotřebuje, čerpadlo má vlastní dieselový motor. Vodu ideálně na místě mít dejte – stačí zahradní hadice. Vodu využijeme po skončení na propláchnutí hadic a vyčištění násypky. Když není voda, vozíme barel, ale je to pak zdlouhavější. Takže je fajn mít hadici s vodou k dispozici, aby šlo vše rychle omýt.

Ano, doporučujeme anhydrit po vytvrdnutí přebrousit – cílem je odstranit povrchový tzv. šlem (tenkou vrstvu cementového mléka), který by mohl bránit přilnavosti lepidel. Broušení se dělá zpravidla těsně před pokládkou finální krytiny (ale může se i dříve). Je to rychlá záležitost – jednokotoučová bruska s karbidovým papírem přejede celý povrch a průmyslovým vysavačem se odsaje prach. Po vybroušení je povrch hrubší, připravený nasát penetraci a lepidlo pro dlažbu/vinyl. Pokud bychom nebrousili a lepili přímo, mohlo by dojít k odloučení vrchní vrstvičky i s lepidlem časem.

Zákazník by měl před naším příjezdem zajistit, že stavba je připravena: dokončené rozvody v podlaze (voda, elektřina, topení), položená tepelná izolace a fólie (pokud se nedohodneme, že to uděláme my), osazené dilatační pásky u stěn. Také je dobré zajistit zdroj vody a elektriky na stavbě (u anhydritu někdy potřeba míchat). Dále příjezdovou cestu pro domíchávač a čerpadlo – tedy upravený terén, aby technika mohla přijet co nejblíže. Pokud si nejste jisti, naši technici vám předem řeknou, co nachystat.

Výkon čerpadla je 18 m³/hod, ale to je teoretické maximum. V reálu, pokud do násypky průběžně sypeme, tak těch 10 m³ je asi za 40 minut přečerpáno. I s pauzami to do hodiny zvládneme. Samozřejmě plus čas na přípravu a čištění. Takže zhruba hodinka čistého čerpání = 10 m³ betonu ve vaší desce, což je velmi rychlé. Ručně byste to dělali celý den.

Před naším příjezdem na lití potěru by měl být prostor vyklizený, zametený a měl by být dokončený podklad: položená tepelná/kročejová izolace, separační fólie a kolem stěn dilatační okrajové pásky. Pokud děláme i izolace my, tak to samozřejmě nachystáme. Dále je dobré zajistit přístup k vodě a elektrice (abychom případně promyli hadice, napojili laser apod.), i když máme vlastní zdroj, jistota je jistota. No a počítat s tím, že se na stavbu dostane naše technika – potřebujeme místo na zaparkování domíchávače a čerpadla. Po vylití je pak vaší "povinností" prvních 48h nevětrat a nepotlouct do potěru  – nechat ho v klidu zatvrdnout.

Ano, pracujeme s přesností na milimetry. Před litím si laserovým nivelačním přístrojem označíme výšku, a tu pak dodržíme v celé ploše. Odchylky jsou minimální (řádově do 2–3 mm). Pokud máte navazující výšky (např. napojení na schodiště, na stávající podlahu v jiné části), vše předem zaměříme, abychom se do požadované kóty trefili.

Obecně platí, že anhydrit musí vyschnout na cca <0,5 % vlhkosti, což trvá zhruba 4–6 týdnů (dle tloušťky a větrání). Cementový potěr tvrdne 28 dní, ale úplné vyschnutí na <2 % vlhkosti může také trvat několik týdnů. Anhydrit se dá dříve aktivně vysoušet (např. zapnout topení po 7 dnech), cement zas můžete dříve zatížit (po 2–4 dnech lehce, plně po 28 dnech). Vždy je potřeba před pokládkou finální podlahy změřit zbytkovou vlhkost potěru.

Samotný potěr (anhydritový i cementový) má životnost desítky let, v podstatě srovnatelnou s betonem. Je to minerální materiál, který časem ještě mírně pevnostně dozrává. Důležité je, aby byla podlaha správně navržena (tloušťka, dilatace atd.). Pokud ano, měla by vydržet po celou životnost stavby. Například podlahové topení v anhydritu výrobci testují na mnoho cyklů a potěr to bez problémů vydrží. Nemusíte se bát, že by se po 10–20 letech musela podlaha předělávat – máme zkušenost, že i naše první anhydritové podlahy z roku 2009 jsou dodnes v perfektním stavu.