Ano, doporučujeme anhydrit po vytvrdnutí přebrousit – cílem je odstranit povrchový tzv. šlem (tenkou vrstvu cementového mléka), který by mohl bránit přilnavosti lepidel. Broušení se dělá zpravidla těsně před pokládkou finální krytiny (ale může se i dříve). Je to rychlá záležitost – jednokotoučová bruska s karbidovým papírem přejede celý povrch a průmyslovým vysavačem se odsaje prach. Po vybroušení je povrch hrubší, připravený nasát penetraci a lepidlo pro dlažbu/vinyl. Pokud bychom nebrousili a lepili přímo, mohlo by dojít k odloučení vrchní vrstvičky i s lepidlem časem.

Ano, anhydrit lze použít i v koupelně a kuchyni, tedy v interiéru kde je občasná vlhkost. Musí se ale povrch potěru před lepením obkladů či podlahy ošetřit hydroizolační stěrkou (tzv. tekutá lepenka), aby se k potěru nedostávala voda. Pro trvale mokré prostory (např. sprchové kouty bez vaničky ve veřejných provozech) anhydrit vhodný není – tam raději zvolit cementový potěr.

V našich litých potěrech kari sítě nepotřebujete. Moderní směsi anhydritu i cementu jsou navrženy tak, aby fungovaly bez ocelové výztuže – obsahují chemické přísady a případně vláknitou výztuž už z betonárky. Kari síť se dříve dávala do cementových potěrů hlavně proti praskání při smršťování. My používáme potěry se sníženým smrštěním, plus dodržujeme správnou péči. Takže běžně výztuž neinstalujeme. Výjimka může být u extrémně namáhaných průmyslových podlah, kde investor trvá na síti – tam ji lze položit na distančníky a zalít potěrem, ale to jsou výjimečné situace.

Ano, čerpadlo samo o sobě vibrování nenahradí. Pokud čerpáme například základové pasy či věnec, je dobré ten beton aspoň prošťouchnout tyčí nebo lépe ponorným vibrátorem, aby si sednul a obtekl výztuž. U desek se často používá vibrační lata nebo hrablice pro srovnání. My při lití potěrů vibrujeme latí (anhydrit) – ten vibrovat stačí ručně, ne strojně. Klasický beton do základů doporučujeme po uložení přejet ponorným vibrátorem – to si obvykle zajišťuje zákazník nebo stavební dozor, ale můžeme se domluvit a vibrátor zajistíme taky.

Před naším příjezdem na lití potěru by měl být prostor vyklizený, zametený a měl by být dokončený podklad: položená tepelná/kročejová izolace, separační fólie a kolem stěn dilatační okrajové pásky. Pokud děláme i izolace my, tak to samozřejmě nachystáme. Dále je dobré zajistit přístup k vodě a elektrice (abychom případně promyli hadice, napojili laser apod.), i když máme vlastní zdroj, jistota je jistota. No a počítat s tím, že se na stavbu dostane naše technika – potřebujeme místo na zaparkování domíchávače a čerpadla. Po vylití je pak vaší "povinností" prvních 48h nevětrat a nepotlouct do potěru  – nechat ho v klidu zatvrdnout.

Při dodržení technologie by anhydritová podlaha praskat neměla skoro vůbec (má minimální smrštění). Cementová může drobné vlasové praskliny vytvořit, pokud se např. rychleji vysuší. Praskliny ale většinou nejsou na závadu, pokud jsou drobné – překryje je finální podlahová krytina. Kdyby vznikla větší trhlina, umíme ji zalít speciální pryskyřicí nebo jinak sanovat. V každém případě děláme maximum pro prevenci prasklin (správné dilatace, pomalé vysychání atd.).

Ano, pracujeme s přesností na milimetry. Před litím si laserovým nivelačním přístrojem označíme výšku, a tu pak dodržíme v celé ploše. Odchylky jsou minimální (řádově do 2–3 mm). Pokud máte navazující výšky (např. napojení na schodiště, na stávající podlahu v jiné části), vše předem zaměříme, abychom se do požadované kóty trefili.

Anhydrit zvolte do běžných obytných suchých prostor, zvláště s podlahovým topením. Cementový potěr použijte v garáži, technické místnosti, exteriéru nebo tam, kde bude podlaha vystavena vlhku či velkému zatížení. Jednoduše: do sucha a pro komfort anhydrit, do vlhka a pro odolnost cement.

Anhydrit: minimum cca 30 mm (nad topením min. ~35 mm), maximum kolem 80 mm v jedné vrstvě (větší tloušťky se řeší dvěma vrstvami nebo jiným materiálem). Cementový potěr: minimum cca 40 mm (nad topením ~45–50 mm), maximum také kolem 100 mm – u větších tlouštěk se volí raději beton nebo lehčený potěr. Optimální tloušťku navrhneme podle vašeho projektu (záleží na nerovnostech podkladu a potřebné výšce podlahy).

Klasické strojně hlazené cementové betony (např. cementový potěr s vláknem zatažený heliem) přímo neděláme, specializujeme se na lité potěry. Pokud ale potřebujete např. průmyslovou podlahu s vsypem, rádi vám doporučíme partnerskou firmu. Pro většinu podlah v rodinných domech či bytovkách je nicméně vhodnější litý anhydrit nebo cement, které provádíme – mají lepší rovinatost a rychlejší pokládku.