Před naším příjezdem na lití potěru by měl být prostor vyklizený, zametený a měl by být dokončený podklad: položená tepelná/kročejová izolace, separační fólie a kolem stěn dilatační okrajové pásky. Pokud děláme i izolace my, tak to samozřejmě nachystáme. Dále je dobré zajistit přístup k vodě a elektrice (abychom případně promyli hadice, napojili laser apod.), i když máme vlastní zdroj, jistota je jistota. No a počítat s tím, že se na stavbu dostane naše technika – potřebujeme místo na zaparkování domíchávače a čerpadla. Po vylití je pak vaší "povinností" prvních 48h nevětrat a nepotlouct do potěru  – nechat ho v klidu zatvrdnout.

Anhydritová podlaha je na bázi síranu vápenatého (sádry), cementová na bázi cementu. Anhydrit lépe samonivelačně teče, je ideální pro podlahové topení a nepraská, ale nesmí do vlhka. Cementový potěr je odolný vůči vlhkosti a mrazu, unese vyšší zatížení, ale více pracuje (dilatace, možné praskliny) a není tak dokonale rovný bez úprav. Podrobné srovnání nabízíme v našem blogu

Ano, anhydrit lze použít i v koupelně a kuchyni, tedy v interiéru kde je občasná vlhkost. Musí se ale povrch potěru před lepením obkladů či podlahy ošetřit hydroizolační stěrkou (tzv. tekutá lepenka), aby se k potěru nedostávala voda. Pro trvale mokré prostory (např. sprchové kouty bez vaničky ve veřejných provozech) anhydrit vhodný není – tam raději zvolit cementový potěr.

V našich litých potěrech kari sítě nepotřebujete. Moderní směsi anhydritu i cementu jsou navrženy tak, aby fungovaly bez ocelové výztuže – obsahují chemické přísady a případně vláknitou výztuž už z betonárky. Kari síť se dříve dávala do cementových potěrů hlavně proti praskání při smršťování. My používáme potěry se sníženým smrštěním, plus dodržujeme správnou péči. Takže běžně výztuž neinstalujeme. Výjimka může být u extrémně namáhaných průmyslových podlah, kde investor trvá na síti – tam ji lze položit na distančníky a zalít potěrem, ale to jsou výjimečné situace.

Po vylití podlah se vždy snažíme základně uklidit. Samozřejmě, že úplně do čista novostavbu neumejeme – ale odstraníme zbytky potěru, vyvezeme odřezky pásek, smotáme fólie atd. Čerpadlo a hadice se čistí mimo objekt, takže uvnitř nic nelejeme do odpadu. Po našem odjezdu může na podlaze zůstat tenký film (zejména u anhydritu), který se pak brousí – to už je součást další fáze. Ale hrubý nepořádek po nás nezůstane. Stavbu předáváme v takovém stavu, aby další řemeslníci mohli bez problémů nastoupit.

Bohužel samotné zapůjčení čerpadla neposkytujeme. Naše čerpadlo vždy obsluhuje náš proškolený pracovník (strojník), protože nesprávné použití by mohlo vést k poškození stroje nebo komplikacím. Nabízíme ale službu čerpání tzv. “s obsluhou” – tedy přijedeme k vám, přivezeme čerpadlo a zajistíme čerpání betonu, i když si beton zajišťujete sami. Cena se pak domlouvá individuálně (pronájem stroje + práce).

Samotný potěr (anhydritový i cementový) má životnost desítky let, v podstatě srovnatelnou s betonem. Je to minerální materiál, který časem ještě mírně pevnostně dozrává. Důležité je, aby byla podlaha správně navržena (tloušťka, dilatace atd.). Pokud ano, měla by vydržet po celou životnost stavby. Například podlahové topení v anhydritu výrobci testují na mnoho cyklů a potěr to bez problémů vydrží. Nemusíte se bát, že by se po 10–20 letech musela podlaha předělávat – máme zkušenost, že i naše první anhydritové podlahy z roku 2009 jsou dodnes v perfektním stavu.

Za naši firmu přijede obsluha čerpadla (1 člověk, případně s pomocníkem). Z vaší strany je dobré mít minimálně 2 pracovníky, lépe 3–4, kteří budou manipulovat s hadicí na výstupu a rozhrnovat beton. Čerpadlář hlídá stroj a tok, ale na konci hadice je vždy třeba člověk, co to drží a směřuje a další, co to roztahují/uhladí. U malého objemu v pohodě 2 lidé, u větší plochy radši více, aby se stíhalo rovnat než beton začne tuhnout. Pokud nemáte dost lidí, umíme po domluvě zajistit pomocníky na výpomoc.

Naše stacionární čerpadlo je poměrně malé – vejde se na přívěs za auto. Potřebujeme místo na odstavení čerpadla a domíchávače, ideálně do 20–30 m od objektu. Hadicemi pak dosáhneme až 100 m, takže i když nemůžeme přímo k objektu, není problém natáhnout hadice přes dvor nebo zahradu. Techniké vybavení je tedy poměrně skladné a víme si rady i ve stísněných zástavbách (centra měst apod.).

Samotné lití běžného rodinného domu (řekněme 100–150 m² plochy) trvá cca 3–4 hodiny čistého času, pokud vše jde plynule. S přípravou techniky, čištěním a drobnými pauzami to bývá jedna pracovní směna (1 den). Větší plochy nebo komplikovanější členění místností mohou zabrat o něco déle, ale zpravidla zvládáme i 300 m² za den. Důležité je, že od okamžiku začátku lití je dobré to dokončit najednou, aby nevznikly pracovní spáry – na to vždy plánujeme dostatek kapacity.