Anhydrit zvolte do běžných obytných suchých prostor, zvláště s podlahovým topením. Cementový potěr použijte v garáži, technické místnosti, exteriéru nebo tam, kde bude podlaha vystavena vlhku či velkému zatížení. Jednoduše: do sucha a pro komfort anhydrit, do vlhka a pro odolnost cement.

Ano, čerpadlo samo o sobě vibrování nenahradí. Pokud čerpáme například základové pasy či věnec, je dobré ten beton aspoň prošťouchnout tyčí nebo lépe ponorným vibrátorem, aby si sednul a obtekl výztuž. U desek se často používá vibrační lata nebo hrablice pro srovnání. My při lití potěrů vibrujeme latí (anhydrit) – ten vibrovat stačí ručně, ne strojně. Klasický beton do základů doporučujeme po uložení přejet ponorným vibrátorem – to si obvykle zajišťuje zákazník nebo stavební dozor, ale můžeme se domluvit a vibrátor zajistíme taky.

I malou plochu lze lít anhydritem – kvalita bude špičková. Nicméně u úplně malých ploch (20 m²) se z ekonomického hlediska často volí spíše pytlovaný samonivelační potěr nebo ručně míchaný beton + dohlazení. Záleží na okolnostech: pokud je to uprostřed větší stavby, tak klidně vylijeme i malý pokoj anhydritem (přidá se k větší zakázce). Pokud je to jediná akce, může být minimální objem z betonárky např. 5 m³, což by se nevyužilo. Rádi to posoudíme a navrhneme řešení – umíme i alternativy, třeba vyrovnat samonivelační stěrkou do 2 cm atd. Vždy se snažíme najít variantu, co dává smysl pro zákazníka.

Záleží na sezóně. Obecně jaro a léto bývají hodně vytížené, takže doporučujeme objednat lití podlahy aspoň 4–6 týdnů předem. Mimo sezónu (podzim, zima) to může být kratší. Čerpání betonu na konkrétní den je také dobré domluvit dopředu, hlavně větší akce. Nicméně občas se stane, že se uvolní termín – určitě zavolejte, i pokud potřebujete něco “hned”, zkusíme najít řešení.

Elektrickou přípojku nepotřebuje, čerpadlo má vlastní dieselový motor. Vodu ideálně na místě mít dejte – stačí zahradní hadice. Vodu využijeme po skončení na propláchnutí hadic a vyčištění násypky. Když není voda, vozíme barel, ale je to pak zdlouhavější. Takže je fajn mít hadici s vodou k dispozici, aby šlo vše rychle omýt.

V našich litých potěrech kari sítě nepotřebujete. Moderní směsi anhydritu i cementu jsou navrženy tak, aby fungovaly bez ocelové výztuže – obsahují chemické přísady a případně vláknitou výztuž už z betonárky. Kari síť se dříve dávala do cementových potěrů hlavně proti praskání při smršťování. My používáme potěry se sníženým smrštěním, plus dodržujeme správnou péči. Takže běžně výztuž neinstalujeme. Výjimka může být u extrémně namáhaných průmyslových podlah, kde investor trvá na síti – tam ji lze položit na distančníky a zalít potěrem, ale to jsou výjimečné situace.

Samotný potěr (anhydritový i cementový) má životnost desítky let, v podstatě srovnatelnou s betonem. Je to minerální materiál, který časem ještě mírně pevnostně dozrává. Důležité je, aby byla podlaha správně navržena (tloušťka, dilatace atd.). Pokud ano, měla by vydržet po celou životnost stavby. Například podlahové topení v anhydritu výrobci testují na mnoho cyklů a potěr to bez problémů vydrží. Nemusíte se bát, že by se po 10–20 letech musela podlaha předělávat – máme zkušenost, že i naše první anhydritové podlahy z roku 2009 jsou dodnes v perfektním stavu.

Samotné lití 100 m² (tloušťka cca 5 cm, tedy 5 m³ materiálu) trvá třeba hodinu až dvě. Celkově i s přípravou se ale počítá, že náš tým stráví na stavbě kolem 3–4 hodin (rozložení hadic, samotné čerpání, úklid). Takže v rámci jednoho dne zvládneme i několik takových domů, případně jeden větší objekt. U větších ploch (např. 500 m²) to zabere celý den. Každopádně pro vás jako investora to znamená, že vylití proběhne opravdu rychle – ráno přijdeme, po obědě už je hotovo.

Anhydrit: minimum cca 30 mm (nad topením min. ~35 mm), maximum kolem 80 mm v jedné vrstvě (větší tloušťky se řeší dvěma vrstvami nebo jiným materiálem). Cementový potěr: minimum cca 40 mm (nad topením ~45–50 mm), maximum také kolem 100 mm – u větších tlouštěk se volí raději beton nebo lehčený potěr. Optimální tloušťku navrhneme podle vašeho projektu (záleží na nerovnostech podkladu a potřebné výšce podlahy).

Po vylití podlah se vždy snažíme základně uklidit. Samozřejmě, že úplně do čista novostavbu neumejeme – ale odstraníme zbytky potěru, vyvezeme odřezky pásek, smotáme fólie atd. Čerpadlo a hadice se čistí mimo objekt, takže uvnitř nic nelejeme do odpadu. Po našem odjezdu může na podlaze zůstat tenký film (zejména u anhydritu), který se pak brousí – to už je součást další fáze. Ale hrubý nepořádek po nás nezůstane. Stavbu předáváme v takovém stavu, aby další řemeslníci mohli bez problémů nastoupit.