U anhydritu obvykle neděláme žádné zvláštní dilatační spáry v ploše, pokud místnost nemá komplikovaný tvar. Anhydrit snese velkou plochu bez předělů. Dilatační pás dávám jen po obvodu místností a kolem sloupů. U cementového potěru ve větších místnostech někdy nařežeme spáry po cca 6–8 m. Tyto spáry se pak vyplní pružným tmelem nebo překryjí finální vrstvou. Dilatace navrhujeme podle situace – cíl je minimalizovat praskliny, ale zároveň neoslabit plochu zbytečnými řezy.

U anhydritu opatrně po 24 hodinách, plně pak po cca 48 hodinách (závisí na teplotě prostředí). U cementového potěru obvykle po 2–3 dnech, když dostatečně zatvrdne, aby se neotiskly stopy. Vždy je lepší prvních pár dní omezit pohyb na minimum a nezatěžovat podlahu bodově (např. nestavět na ni těžké věci).

Naše stacionární čerpadlo je poměrně malé – vejde se na přívěs za auto. Potřebujeme místo na odstavení čerpadla a domíchávače, ideálně do 20–30 m od objektu. Hadicemi pak dosáhneme až 100 m, takže i když nemůžeme přímo k objektu, není problém natáhnout hadice přes dvor nebo zahradu. Techniké vybavení je tedy poměrně skladné a víme si rady i ve stísněných zástavbách (centra měst apod.).

Jak uvádíme výše, působíme celorepublikově. Nemáme problém přijet kamkoli v ČR. Samozřejmě při větší vzdálenosti je potřeba počítat s náklady na dopravu techniky. V praxi často pracujeme nejen v Královéhradeckém kraji, ale i v Praze, Brně, Plzni… Po dohodě zvládneme i projekty na Slovensku nebo v Polsku.

V našich litých potěrech kari sítě nepotřebujete. Moderní směsi anhydritu i cementu jsou navrženy tak, aby fungovaly bez ocelové výztuže – obsahují chemické přísady a případně vláknitou výztuž už z betonárky. Kari síť se dříve dávala do cementových potěrů hlavně proti praskání při smršťování. My používáme potěry se sníženým smrštěním, plus dodržujeme správnou péči. Takže běžně výztuž neinstalujeme. Výjimka může být u extrémně namáhaných průmyslových podlah, kde investor trvá na síti – tam ji lze položit na distančníky a zalít potěrem, ale to jsou výjimečné situace.

Obecně platí, že anhydrit musí vyschnout na cca <0,5 % vlhkosti, což trvá zhruba 4–6 týdnů (dle tloušťky a větrání). Cementový potěr tvrdne 28 dní, ale úplné vyschnutí na <2 % vlhkosti může také trvat několik týdnů. Anhydrit se dá dříve aktivně vysoušet (např. zapnout topení po 7 dnech), cement zas můžete dříve zatížit (po 2–4 dnech lehce, plně po 28 dnech). Vždy je potřeba před pokládkou finální podlahy změřit zbytkovou vlhkost potěru.

U tak malého objemu (2 m³) záleží na okolnostech. Pokud je přístup bez problému a máte lidi na ruční rozvoz, asi zvládnete 2 m³ vylít ručně z domíchávače. Ale pokud je to např. do pásů kolem dokola domu, může vám čerpadlo ušetřit dost času a námahy. Ekonomicky – přistavení čerpadla stojí ~1500 Kč + hodinka práce 1400 Kč, celkem cca 3 tisíce. To zvažte vůči času a námaze 3–4 lidí s kolečky. Často nám volají i na takto menší akce, protože se to prostě vyplatí komfortem.

Samotný potěr (anhydritový i cementový) má životnost desítky let, v podstatě srovnatelnou s betonem. Je to minerální materiál, který časem ještě mírně pevnostně dozrává. Důležité je, aby byla podlaha správně navržena (tloušťka, dilatace atd.). Pokud ano, měla by vydržet po celou životnost stavby. Například podlahové topení v anhydritu výrobci testují na mnoho cyklů a potěr to bez problémů vydrží. Nemusíte se bát, že by se po 10–20 letech musela podlaha předělávat – máme zkušenost, že i naše první anhydritové podlahy z roku 2009 jsou dodnes v perfektním stavu.

Anhydritová podlaha je na bázi síranu vápenatého (sádry), cementová na bázi cementu. Anhydrit lépe samonivelačně teče, je ideální pro podlahové topení a nepraská, ale nesmí do vlhka. Cementový potěr je odolný vůči vlhkosti a mrazu, unese vyšší zatížení, ale více pracuje (dilatace, možné praskliny) a není tak dokonale rovný bez úprav. Podrobné srovnání nabízíme v našem blogu

Samotné lití běžného rodinného domu (řekněme 100–150 m² plochy) trvá cca 3–4 hodiny čistého času, pokud vše jde plynule. S přípravou techniky, čištěním a drobnými pauzami to bývá jedna pracovní směna (1 den). Větší plochy nebo komplikovanější členění místností mohou zabrat o něco déle, ale zpravidla zvládáme i 300 m² za den. Důležité je, že od okamžiku začátku lití je dobré to dokončit najednou, aby nevznikly pracovní spáry – na to vždy plánujeme dostatek kapacity.