Maximálně 16 mm (což je běžný kamenivo frakce 16). V praxi to znamená, že umíme čerpat běžný jemnější konstrukční beton C20/25 s frakcí 0–16 mm, nebo samozřejmě jemnozrnné potěry (ty mají frakci třeba 4 mm). Nedá se tím pumpovat beton s velkými kameny (např. C30/37 s drtí 22 mm neprojde – to by bylo spíš na velkou čerpadlovou pumpu). Pokud si objednáváte beton z betonárky na naše čerpání, zmiňte, že to půjde malým čerpadlem – oni tomu přizpůsobí recepturu (typicky přidají plastifikátor a dají menší frakci kameniva). My vám s tím poradíme při objednání.

Samotný potěr (anhydritový i cementový) má životnost desítky let, v podstatě srovnatelnou s betonem. Je to minerální materiál, který časem ještě mírně pevnostně dozrává. Důležité je, aby byla podlaha správně navržena (tloušťka, dilatace atd.). Pokud ano, měla by vydržet po celou životnost stavby. Například podlahové topení v anhydritu výrobci testují na mnoho cyklů a potěr to bez problémů vydrží. Nemusíte se bát, že by se po 10–20 letech musela podlaha předělávat – máme zkušenost, že i naše první anhydritové podlahy z roku 2009 jsou dodnes v perfektním stavu.

Samotné lití běžného rodinného domu (řekněme 100–150 m² plochy) trvá cca 3–4 hodiny čistého času, pokud vše jde plynule. S přípravou techniky, čištěním a drobnými pauzami to bývá jedna pracovní směna (1 den). Větší plochy nebo komplikovanější členění místností mohou zabrat o něco déle, ale zpravidla zvládáme i 300 m² za den. Důležité je, že od okamžiku začátku lití je dobré to dokončit najednou, aby nevznikly pracovní spáry – na to vždy plánujeme dostatek kapacity.

Ano, tzv. pohledové stěrky (dekorativní cementové nebo epoxidové stěrky) lze aplikovat na anhydrit, ale potěr musí být přebroušený a napenetrovaný epoxidovou penetrací, aby se uzavřel sádrový podklad. Některé stěrky to nevyžadují, ale většinou ano, protože sádrový podklad by reagoval. Takže postup je: anhydrit, zbrousit, epoxi penetrace, stěrka. My sami dekorativní stěrky neděláme, ale podklad na ně připravíme.

U anhydritu obvykle neděláme žádné zvláštní dilatační spáry v ploše, pokud místnost nemá komplikovaný tvar. Anhydrit snese velkou plochu bez předělů. Dilatační pás dávám jen po obvodu místností a kolem sloupů. U cementového potěru ve větších místnostech někdy nařežeme spáry po cca 6–8 m. Tyto spáry se pak vyplní pružným tmelem nebo překryjí finální vrstvou. Dilatace navrhujeme podle situace – cíl je minimalizovat praskliny, ale zároveň neoslabit plochu zbytečnými řezy.

Ano, pracujeme s přesností na milimetry. Před litím si laserovým nivelačním přístrojem označíme výšku, a tu pak dodržíme v celé ploše. Odchylky jsou minimální (řádově do 2–3 mm). Pokud máte navazující výšky (např. napojení na schodiště, na stávající podlahu v jiné části), vše předem zaměříme, abychom se do požadované kóty trefili.

Spolupracujeme s velkými dodavateli betonu. Nejčastěji používáme anhydritový potěr CEMEX AnhyLevel nebo anhydrit od Baumit (Alpha). Z cementových litých potěrů nejčastěji bereme CEMEX CemLevel nebo ekvivalentní směsi od Českomoravského betonu. Pokud zákazník preferuje konkrétní značku nebo má projekt předepsaný potěr, umíme se tomu přizpůsobit.

Při dodržení technologie by anhydritová podlaha praskat neměla skoro vůbec (má minimální smrštění). Cementová může drobné vlasové praskliny vytvořit, pokud se např. rychleji vysuší. Praskliny ale většinou nejsou na závadu, pokud jsou drobné – překryje je finální podlahová krytina. Kdyby vznikla větší trhlina, umíme ji zalít speciální pryskyřicí nebo jinak sanovat. V každém případě děláme maximum pro prevenci prasklin (správné dilatace, pomalé vysychání atd.).

Samotné lití 100 m² (tloušťka cca 5 cm, tedy 5 m³ materiálu) trvá třeba hodinu až dvě. Celkově i s přípravou se ale počítá, že náš tým stráví na stavbě kolem 3–4 hodin (rozložení hadic, samotné čerpání, úklid). Takže v rámci jednoho dne zvládneme i několik takových domů, případně jeden větší objekt. U větších ploch (např. 500 m²) to zabere celý den. Každopádně pro vás jako investora to znamená, že vylití proběhne opravdu rychle – ráno přijdeme, po obědě už je hotovo.

V našich litých potěrech kari sítě nepotřebujete. Moderní směsi anhydritu i cementu jsou navrženy tak, aby fungovaly bez ocelové výztuže – obsahují chemické přísady a případně vláknitou výztuž už z betonárky. Kari síť se dříve dávala do cementových potěrů hlavně proti praskání při smršťování. My používáme potěry se sníženým smrštěním, plus dodržujeme správnou péči. Takže běžně výztuž neinstalujeme. Výjimka může být u extrémně namáhaných průmyslových podlah, kde investor trvá na síti – tam ji lze položit na distančníky a zalít potěrem, ale to jsou výjimečné situace.