Před naším příjezdem na lití potěru by měl být prostor vyklizený, zametený a měl by být dokončený podklad: položená tepelná/kročejová izolace, separační fólie a kolem stěn dilatační okrajové pásky. Pokud děláme i izolace my, tak to samozřejmě nachystáme. Dále je dobré zajistit přístup k vodě a elektrice (abychom případně promyli hadice, napojili laser apod.), i když máme vlastní zdroj, jistota je jistota. No a počítat s tím, že se na stavbu dostane naše technika – potřebujeme místo na zaparkování domíchávače a čerpadla. Po vylití je pak vaší "povinností" prvních 48h nevětrat a nepotlouct do potěru  – nechat ho v klidu zatvrdnout.

Cena se odvíjí od více faktorů – aktuální ceny směsi (za m³) od dodavatele, tloušťky vrstvy, velikosti plochy, dojezdové vzdálenosti a případných doplňkových prací. Orientačně se dá říct, že anhydritový potěr vychází kolem 300–400 Kč/m² (tl. 5 cm, včetně práce), cementový litý potěr kolem 350–450 Kč/m². Čerpání a doprava bývají často zahrnuty v ceně. Pro přesnou kalkulaci vám rádi zdarma vypracujeme nabídku – stačí nás kontaktovat s údaji o ploše a místě stavby.

U anhydritu doporučujeme počkat minimálně 7 dní, pak začít topit pozvolna – nastavit např. 25 °C na vodě, nechat pár dní, pak zvyšovat. Po cca 2 týdnech prohřívání lze topit naplno. U cementového potěru se topí až po 3–4 týdnech od vylití (cement musí nejdřív hydratovat). Postup je pak stejný – začít na nízké teplotě a postupně přidávat. Náhlé zatopení horkou vodou by mohlo způsobit šok a popraskání potěru.

Ano, lze, ale je třeba splnit podmínky. Lití potěrů v zimě děláme pouze v temperovaných prostorách – teplota podkladu a vnitřního prostředí by měla být min. kolem +5 °C a ideálně stabilní. Směs se zpravidla připravuje teplá (z betonárky) a při dopravě a lití nesmí zmrznout. Po vylití je nutné udržovat v objektu nadále kladnou teplotu, dokud potěr nezatvrdne. V nevytápěné stavbě uprostřed zimy tedy lít nelze, ale v domě s alespoň provizorním vytápěním ano.

U anhydritu opatrně po 24 hodinách, plně pak po cca 48 hodinách (závisí na teplotě prostředí). U cementového potěru obvykle po 2–3 dnech, když dostatečně zatvrdne, aby se neotiskly stopy. Vždy je lepší prvních pár dní omezit pohyb na minimum a nezatěžovat podlahu bodově (např. nestavět na ni těžké věci).

Samotné lití běžného rodinného domu (řekněme 100–150 m² plochy) trvá cca 3–4 hodiny čistého času, pokud vše jde plynule. S přípravou techniky, čištěním a drobnými pauzami to bývá jedna pracovní směna (1 den). Větší plochy nebo komplikovanější členění místností mohou zabrat o něco déle, ale zpravidla zvládáme i 300 m² za den. Důležité je, že od okamžiku začátku lití je dobré to dokončit najednou, aby nevznikly pracovní spáry – na to vždy plánujeme dostatek kapacity.

Jak uvádíme výše, působíme celorepublikově. Nemáme problém přijet kamkoli v ČR. Samozřejmě při větší vzdálenosti je potřeba počítat s náklady na dopravu techniky. V praxi často pracujeme nejen v Královéhradeckém kraji, ale i v Praze, Brně, Plzni… Po dohodě zvládneme i projekty na Slovensku nebo v Polsku.

Zákazník by měl před naším příjezdem zajistit, že stavba je připravena: dokončené rozvody v podlaze (voda, elektřina, topení), položená tepelná izolace a fólie (pokud se nedohodneme, že to uděláme my), osazené dilatační pásky u stěn. Také je dobré zajistit zdroj vody a elektriky na stavbě (u anhydritu někdy potřeba míchat). Dále příjezdovou cestu pro domíchávač a čerpadlo – tedy upravený terén, aby technika mohla přijet co nejblíže. Pokud si nejste jisti, naši technici vám předem řeknou, co nachystat.

I malou plochu lze lít anhydritem – kvalita bude špičková. Nicméně u úplně malých ploch (20 m²) se z ekonomického hlediska často volí spíše pytlovaný samonivelační potěr nebo ručně míchaný beton + dohlazení. Záleží na okolnostech: pokud je to uprostřed větší stavby, tak klidně vylijeme i malý pokoj anhydritem (přidá se k větší zakázce). Pokud je to jediná akce, může být minimální objem z betonárky např. 5 m³, což by se nevyužilo. Rádi to posoudíme a navrhneme řešení – umíme i alternativy, třeba vyrovnat samonivelační stěrkou do 2 cm atd. Vždy se snažíme najít variantu, co dává smysl pro zákazníka.

Ano, čerpadlo samo o sobě vibrování nenahradí. Pokud čerpáme například základové pasy či věnec, je dobré ten beton aspoň prošťouchnout tyčí nebo lépe ponorným vibrátorem, aby si sednul a obtekl výztuž. U desek se často používá vibrační lata nebo hrablice pro srovnání. My při lití potěrů vibrujeme latí (anhydrit) – ten vibrovat stačí ručně, ne strojně. Klasický beton do základů doporučujeme po uložení přejet ponorným vibrátorem – to si obvykle zajišťuje zákazník nebo stavební dozor, ale můžeme se domluvit a vibrátor zajistíme taky.