Ano, lze, ale je třeba splnit podmínky. Lití potěrů v zimě děláme pouze v temperovaných prostorách – teplota podkladu a vnitřního prostředí by měla být min. kolem +5 °C a ideálně stabilní. Směs se zpravidla připravuje teplá (z betonárky) a při dopravě a lití nesmí zmrznout. Po vylití je nutné udržovat v objektu nadále kladnou teplotu, dokud potěr nezatvrdne. V nevytápěné stavbě uprostřed zimy tedy lít nelze, ale v domě s alespoň provizorním vytápěním ano.

Ano, pracujeme s přesností na milimetry. Před litím si laserovým nivelačním přístrojem označíme výšku, a tu pak dodržíme v celé ploše. Odchylky jsou minimální (řádově do 2–3 mm). Pokud máte navazující výšky (např. napojení na schodiště, na stávající podlahu v jiné části), vše předem zaměříme, abychom se do požadované kóty trefili.

Zákazník by měl před naším příjezdem zajistit, že stavba je připravena: dokončené rozvody v podlaze (voda, elektřina, topení), položená tepelná izolace a fólie (pokud se nedohodneme, že to uděláme my), osazené dilatační pásky u stěn. Také je dobré zajistit zdroj vody a elektriky na stavbě (u anhydritu někdy potřeba míchat). Dále příjezdovou cestu pro domíchávač a čerpadlo – tedy upravený terén, aby technika mohla přijet co nejblíže. Pokud si nejste jisti, naši technici vám předem řeknou, co nachystat.

Cena se odvíjí od více faktorů – aktuální ceny směsi (za m³) od dodavatele, tloušťky vrstvy, velikosti plochy, dojezdové vzdálenosti a případných doplňkových prací. Orientačně se dá říct, že anhydritový potěr vychází kolem 300–400 Kč/m² (tl. 5 cm, včetně práce), cementový litý potěr kolem 350–450 Kč/m². Čerpání a doprava bývají často zahrnuty v ceně. Pro přesnou kalkulaci vám rádi zdarma vypracujeme nabídku – stačí nás kontaktovat s údaji o ploše a místě stavby.

Samotný potěr (anhydritový i cementový) má životnost desítky let, v podstatě srovnatelnou s betonem. Je to minerální materiál, který časem ještě mírně pevnostně dozrává. Důležité je, aby byla podlaha správně navržena (tloušťka, dilatace atd.). Pokud ano, měla by vydržet po celou životnost stavby. Například podlahové topení v anhydritu výrobci testují na mnoho cyklů a potěr to bez problémů vydrží. Nemusíte se bát, že by se po 10–20 letech musela podlaha předělávat – máme zkušenost, že i naše první anhydritové podlahy z roku 2009 jsou dodnes v perfektním stavu.

U anhydritu obvykle neděláme žádné zvláštní dilatační spáry v ploše, pokud místnost nemá komplikovaný tvar. Anhydrit snese velkou plochu bez předělů. Dilatační pás dávám jen po obvodu místností a kolem sloupů. U cementového potěru ve větších místnostech někdy nařežeme spáry po cca 6–8 m. Tyto spáry se pak vyplní pružným tmelem nebo překryjí finální vrstvou. Dilatace navrhujeme podle situace – cíl je minimalizovat praskliny, ale zároveň neoslabit plochu zbytečnými řezy.

Naše stacionární čerpadlo je poměrně malé – vejde se na přívěs za auto. Potřebujeme místo na odstavení čerpadla a domíchávače, ideálně do 20–30 m od objektu. Hadicemi pak dosáhneme až 100 m, takže i když nemůžeme přímo k objektu, není problém natáhnout hadice přes dvor nebo zahradu. Techniké vybavení je tedy poměrně skladné a víme si rady i ve stísněných zástavbách (centra měst apod.).

Anhydrit zvolte do běžných obytných suchých prostor, zvláště s podlahovým topením. Cementový potěr použijte v garáži, technické místnosti, exteriéru nebo tam, kde bude podlaha vystavena vlhku či velkému zatížení. Jednoduše: do sucha a pro komfort anhydrit, do vlhka a pro odolnost cement.

Ano, čerpadlo samo o sobě vibrování nenahradí. Pokud čerpáme například základové pasy či věnec, je dobré ten beton aspoň prošťouchnout tyčí nebo lépe ponorným vibrátorem, aby si sednul a obtekl výztuž. U desek se často používá vibrační lata nebo hrablice pro srovnání. My při lití potěrů vibrujeme latí (anhydrit) – ten vibrovat stačí ručně, ne strojně. Klasický beton do základů doporučujeme po uložení přejet ponorným vibrátorem – to si obvykle zajišťuje zákazník nebo stavební dozor, ale můžeme se domluvit a vibrátor zajistíme taky.

U anhydritu doporučujeme počkat minimálně 7 dní, pak začít topit pozvolna – nastavit např. 25 °C na vodě, nechat pár dní, pak zvyšovat. Po cca 2 týdnech prohřívání lze topit naplno. U cementového potěru se topí až po 3–4 týdnech od vylití (cement musí nejdřív hydratovat). Postup je pak stejný – začít na nízké teplotě a postupně přidávat. Náhlé zatopení horkou vodou by mohlo způsobit šok a popraskání potěru.