Samotný potěr (anhydritový i cementový) má životnost desítky let, v podstatě srovnatelnou s betonem. Je to minerální materiál, který časem ještě mírně pevnostně dozrává. Důležité je, aby byla podlaha správně navržena (tloušťka, dilatace atd.). Pokud ano, měla by vydržet po celou životnost stavby. Například podlahové topení v anhydritu výrobci testují na mnoho cyklů a potěr to bez problémů vydrží. Nemusíte se bát, že by se po 10–20 letech musela podlaha předělávat – máme zkušenost, že i naše první anhydritové podlahy z roku 2009 jsou dodnes v perfektním stavu.

Jak uvádíme výše, působíme celorepublikově. Nemáme problém přijet kamkoli v ČR. Samozřejmě při větší vzdálenosti je potřeba počítat s náklady na dopravu techniky. V praxi často pracujeme nejen v Královéhradeckém kraji, ale i v Praze, Brně, Plzni… Po dohodě zvládneme i projekty na Slovensku nebo v Polsku.

Ano, anhydrit lze použít i v koupelně a kuchyni, tedy v interiéru kde je občasná vlhkost. Musí se ale povrch potěru před lepením obkladů či podlahy ošetřit hydroizolační stěrkou (tzv. tekutá lepenka), aby se k potěru nedostávala voda. Pro trvale mokré prostory (např. sprchové kouty bez vaničky ve veřejných provozech) anhydrit vhodný není – tam raději zvolit cementový potěr.

Ano, lze, ale je třeba splnit podmínky. Lití potěrů v zimě děláme pouze v temperovaných prostorách – teplota podkladu a vnitřního prostředí by měla být min. kolem +5 °C a ideálně stabilní. Směs se zpravidla připravuje teplá (z betonárky) a při dopravě a lití nesmí zmrznout. Po vylití je nutné udržovat v objektu nadále kladnou teplotu, dokud potěr nezatvrdne. V nevytápěné stavbě uprostřed zimy tedy lít nelze, ale v domě s alespoň provizorním vytápěním ano.

Při dodržení technologie by anhydritová podlaha praskat neměla skoro vůbec (má minimální smrštění). Cementová může drobné vlasové praskliny vytvořit, pokud se např. rychleji vysuší. Praskliny ale většinou nejsou na závadu, pokud jsou drobné – překryje je finální podlahová krytina. Kdyby vznikla větší trhlina, umíme ji zalít speciální pryskyřicí nebo jinak sanovat. V každém případě děláme maximum pro prevenci prasklin (správné dilatace, pomalé vysychání atd.).

Ano, čerpadlo samo o sobě vibrování nenahradí. Pokud čerpáme například základové pasy či věnec, je dobré ten beton aspoň prošťouchnout tyčí nebo lépe ponorným vibrátorem, aby si sednul a obtekl výztuž. U desek se často používá vibrační lata nebo hrablice pro srovnání. My při lití potěrů vibrujeme latí (anhydrit) – ten vibrovat stačí ručně, ne strojně. Klasický beton do základů doporučujeme po uložení přejet ponorným vibrátorem – to si obvykle zajišťuje zákazník nebo stavební dozor, ale můžeme se domluvit a vibrátor zajistíme taky.

Výkon čerpadla je 18 m³/hod, ale to je teoretické maximum. V reálu, pokud do násypky průběžně sypeme, tak těch 10 m³ je asi za 40 minut přečerpáno. I s pauzami to do hodiny zvládneme. Samozřejmě plus čas na přípravu a čištění. Takže zhruba hodinka čistého čerpání = 10 m³ betonu ve vaší desce, což je velmi rychlé. Ručně byste to dělali celý den.

Ano, doporučujeme anhydrit po vytvrdnutí přebrousit – cílem je odstranit povrchový tzv. šlem (tenkou vrstvu cementového mléka), který by mohl bránit přilnavosti lepidel. Broušení se dělá zpravidla těsně před pokládkou finální krytiny (ale může se i dříve). Je to rychlá záležitost – jednokotoučová bruska s karbidovým papírem přejede celý povrch a průmyslovým vysavačem se odsaje prach. Po vybroušení je povrch hrubší, připravený nasát penetraci a lepidlo pro dlažbu/vinyl. Pokud bychom nebrousili a lepili přímo, mohlo by dojít k odloučení vrchní vrstvičky i s lepidlem časem.

Před naším příjezdem na lití potěru by měl být prostor vyklizený, zametený a měl by být dokončený podklad: položená tepelná/kročejová izolace, separační fólie a kolem stěn dilatační okrajové pásky. Pokud děláme i izolace my, tak to samozřejmě nachystáme. Dále je dobré zajistit přístup k vodě a elektrice (abychom případně promyli hadice, napojili laser apod.), i když máme vlastní zdroj, jistota je jistota. No a počítat s tím, že se na stavbu dostane naše technika – potřebujeme místo na zaparkování domíchávače a čerpadla. Po vylití je pak vaší "povinností" prvních 48h nevětrat a nepotlouct do potěru  – nechat ho v klidu zatvrdnout.

Maximálně 16 mm (což je běžný kamenivo frakce 16). V praxi to znamená, že umíme čerpat běžný jemnější konstrukční beton C20/25 s frakcí 0–16 mm, nebo samozřejmě jemnozrnné potěry (ty mají frakci třeba 4 mm). Nedá se tím pumpovat beton s velkými kameny (např. C30/37 s drtí 22 mm neprojde – to by bylo spíš na velkou čerpadlovou pumpu). Pokud si objednáváte beton z betonárky na naše čerpání, zmiňte, že to půjde malým čerpadlem – oni tomu přizpůsobí recepturu (typicky přidají plastifikátor a dají menší frakci kameniva). My vám s tím poradíme při objednání.