Vozíme standardně 80 metrů hadic. Můžeme ale přivézt až 120–140 m, když víme předem, že to bude potřeba (máme modulární hadice po 10 m segmentech). Pro 99 % běžných zakázek 80 m stačí – například dům 15×15 m od kraje, to je 50 m tam a zpět, plus nějaké patro. Pokud by vaše stavba byla dál, stačí nám říct, připravíme se. Každopádně fyzický limit P718 je kolem 150–180 m hadic (pak už by to neutáhlo dál).

Ano, lze, ale je třeba splnit podmínky. Lití potěrů v zimě děláme pouze v temperovaných prostorách – teplota podkladu a vnitřního prostředí by měla být min. kolem +5 °C a ideálně stabilní. Směs se zpravidla připravuje teplá (z betonárky) a při dopravě a lití nesmí zmrznout. Po vylití je nutné udržovat v objektu nadále kladnou teplotu, dokud potěr nezatvrdne. V nevytápěné stavbě uprostřed zimy tedy lít nelze, ale v domě s alespoň provizorním vytápěním ano.

Maximálně 16 mm (což je běžný kamenivo frakce 16). V praxi to znamená, že umíme čerpat běžný jemnější konstrukční beton C20/25 s frakcí 0–16 mm, nebo samozřejmě jemnozrnné potěry (ty mají frakci třeba 4 mm). Nedá se tím pumpovat beton s velkými kameny (např. C30/37 s drtí 22 mm neprojde – to by bylo spíš na velkou čerpadlovou pumpu). Pokud si objednáváte beton z betonárky na naše čerpání, zmiňte, že to půjde malým čerpadlem – oni tomu přizpůsobí recepturu (typicky přidají plastifikátor a dají menší frakci kameniva). My vám s tím poradíme při objednání.

Ano, anhydrit lze použít i v koupelně a kuchyni, tedy v interiéru kde je občasná vlhkost. Musí se ale povrch potěru před lepením obkladů či podlahy ošetřit hydroizolační stěrkou (tzv. tekutá lepenka), aby se k potěru nedostávala voda. Pro trvale mokré prostory (např. sprchové kouty bez vaničky ve veřejných provozech) anhydrit vhodný není – tam raději zvolit cementový potěr.

Samotný potěr (anhydritový i cementový) má životnost desítky let, v podstatě srovnatelnou s betonem. Je to minerální materiál, který časem ještě mírně pevnostně dozrává. Důležité je, aby byla podlaha správně navržena (tloušťka, dilatace atd.). Pokud ano, měla by vydržet po celou životnost stavby. Například podlahové topení v anhydritu výrobci testují na mnoho cyklů a potěr to bez problémů vydrží. Nemusíte se bát, že by se po 10–20 letech musela podlaha předělávat – máme zkušenost, že i naše první anhydritové podlahy z roku 2009 jsou dodnes v perfektním stavu.

Po vylití podlah se vždy snažíme základně uklidit. Samozřejmě, že úplně do čista novostavbu neumejeme – ale odstraníme zbytky potěru, vyvezeme odřezky pásek, smotáme fólie atd. Čerpadlo a hadice se čistí mimo objekt, takže uvnitř nic nelejeme do odpadu. Po našem odjezdu může na podlaze zůstat tenký film (zejména u anhydritu), který se pak brousí – to už je součást další fáze. Ale hrubý nepořádek po nás nezůstane. Stavbu předáváme v takovém stavu, aby další řemeslníci mohli bez problémů nastoupit.

Za naši firmu přijede obsluha čerpadla (1 člověk, případně s pomocníkem). Z vaší strany je dobré mít minimálně 2 pracovníky, lépe 3–4, kteří budou manipulovat s hadicí na výstupu a rozhrnovat beton. Čerpadlář hlídá stroj a tok, ale na konci hadice je vždy třeba člověk, co to drží a směřuje a další, co to roztahují/uhladí. U malého objemu v pohodě 2 lidé, u větší plochy radši více, aby se stíhalo rovnat než beton začne tuhnout. Pokud nemáte dost lidí, umíme po domluvě zajistit pomocníky na výpomoc.

Obecně platí, že anhydrit musí vyschnout na cca <0,5 % vlhkosti, což trvá zhruba 4–6 týdnů (dle tloušťky a větrání). Cementový potěr tvrdne 28 dní, ale úplné vyschnutí na <2 % vlhkosti může také trvat několik týdnů. Anhydrit se dá dříve aktivně vysoušet (např. zapnout topení po 7 dnech), cement zas můžete dříve zatížit (po 2–4 dnech lehce, plně po 28 dnech). Vždy je potřeba před pokládkou finální podlahy změřit zbytkovou vlhkost potěru.

U anhydritu obvykle neděláme žádné zvláštní dilatační spáry v ploše, pokud místnost nemá komplikovaný tvar. Anhydrit snese velkou plochu bez předělů. Dilatační pás dávám jen po obvodu místností a kolem sloupů. U cementového potěru ve větších místnostech někdy nařežeme spáry po cca 6–8 m. Tyto spáry se pak vyplní pružným tmelem nebo překryjí finální vrstvou. Dilatace navrhujeme podle situace – cíl je minimalizovat praskliny, ale zároveň neoslabit plochu zbytečnými řezy.

Klasické strojně hlazené cementové betony (např. cementový potěr s vláknem zatažený heliem) přímo neděláme, specializujeme se na lité potěry. Pokud ale potřebujete např. průmyslovou podlahu s vsypem, rádi vám doporučíme partnerskou firmu. Pro většinu podlah v rodinných domech či bytovkách je nicméně vhodnější litý anhydrit nebo cement, které provádíme – mají lepší rovinatost a rychlejší pokládku.