Anhydritová podlaha je na bázi síranu vápenatého (sádry), cementová na bázi cementu. Anhydrit lépe samonivelačně teče, je ideální pro podlahové topení a nepraská, ale nesmí do vlhka. Cementový potěr je odolný vůči vlhkosti a mrazu, unese vyšší zatížení, ale více pracuje (dilatace, možné praskliny) a není tak dokonale rovný bez úprav. Podrobné srovnání nabízíme v našem blogu

Elektrickou přípojku nepotřebuje, čerpadlo má vlastní dieselový motor. Vodu ideálně na místě mít dejte – stačí zahradní hadice. Vodu využijeme po skončení na propláchnutí hadic a vyčištění násypky. Když není voda, vozíme barel, ale je to pak zdlouhavější. Takže je fajn mít hadici s vodou k dispozici, aby šlo vše rychle omýt.

Anhydrit zvolte do běžných obytných suchých prostor, zvláště s podlahovým topením. Cementový potěr použijte v garáži, technické místnosti, exteriéru nebo tam, kde bude podlaha vystavena vlhku či velkému zatížení. Jednoduše: do sucha a pro komfort anhydrit, do vlhka a pro odolnost cement.

Záleží na sezóně. Obecně jaro a léto bývají hodně vytížené, takže doporučujeme objednat lití podlahy aspoň 4–6 týdnů předem. Mimo sezónu (podzim, zima) to může být kratší. Čerpání betonu na konkrétní den je také dobré domluvit dopředu, hlavně větší akce. Nicméně občas se stane, že se uvolní termín – určitě zavolejte, i pokud potřebujete něco “hned”, zkusíme najít řešení.

Anhydrit: minimum cca 30 mm (nad topením min. ~35 mm), maximum kolem 80 mm v jedné vrstvě (větší tloušťky se řeší dvěma vrstvami nebo jiným materiálem). Cementový potěr: minimum cca 40 mm (nad topením ~45–50 mm), maximum také kolem 100 mm – u větších tlouštěk se volí raději beton nebo lehčený potěr. Optimální tloušťku navrhneme podle vašeho projektu (záleží na nerovnostech podkladu a potřebné výšce podlahy).

Ano, čerpadlo samo o sobě vibrování nenahradí. Pokud čerpáme například základové pasy či věnec, je dobré ten beton aspoň prošťouchnout tyčí nebo lépe ponorným vibrátorem, aby si sednul a obtekl výztuž. U desek se často používá vibrační lata nebo hrablice pro srovnání. My při lití potěrů vibrujeme latí (anhydrit) – ten vibrovat stačí ručně, ne strojně. Klasický beton do základů doporučujeme po uložení přejet ponorným vibrátorem – to si obvykle zajišťuje zákazník nebo stavební dozor, ale můžeme se domluvit a vibrátor zajistíme taky.

Při dodržení technologie by anhydritová podlaha praskat neměla skoro vůbec (má minimální smrštění). Cementová může drobné vlasové praskliny vytvořit, pokud se např. rychleji vysuší. Praskliny ale většinou nejsou na závadu, pokud jsou drobné – překryje je finální podlahová krytina. Kdyby vznikla větší trhlina, umíme ji zalít speciální pryskyřicí nebo jinak sanovat. V každém případě děláme maximum pro prevenci prasklin (správné dilatace, pomalé vysychání atd.).

U anhydritu obvykle neděláme žádné zvláštní dilatační spáry v ploše, pokud místnost nemá komplikovaný tvar. Anhydrit snese velkou plochu bez předělů. Dilatační pás dávám jen po obvodu místností a kolem sloupů. U cementového potěru ve větších místnostech někdy nařežeme spáry po cca 6–8 m. Tyto spáry se pak vyplní pružným tmelem nebo překryjí finální vrstvou. Dilatace navrhujeme podle situace – cíl je minimalizovat praskliny, ale zároveň neoslabit plochu zbytečnými řezy.

V našich litých potěrech kari sítě nepotřebujete. Moderní směsi anhydritu i cementu jsou navrženy tak, aby fungovaly bez ocelové výztuže – obsahují chemické přísady a případně vláknitou výztuž už z betonárky. Kari síť se dříve dávala do cementových potěrů hlavně proti praskání při smršťování. My používáme potěry se sníženým smrštěním, plus dodržujeme správnou péči. Takže běžně výztuž neinstalujeme. Výjimka může být u extrémně namáhaných průmyslových podlah, kde investor trvá na síti – tam ji lze položit na distančníky a zalít potěrem, ale to jsou výjimečné situace.

Obecně platí, že anhydrit musí vyschnout na cca <0,5 % vlhkosti, což trvá zhruba 4–6 týdnů (dle tloušťky a větrání). Cementový potěr tvrdne 28 dní, ale úplné vyschnutí na <2 % vlhkosti může také trvat několik týdnů. Anhydrit se dá dříve aktivně vysoušet (např. zapnout topení po 7 dnech), cement zas můžete dříve zatížit (po 2–4 dnech lehce, plně po 28 dnech). Vždy je potřeba před pokládkou finální podlahy změřit zbytkovou vlhkost potěru.